Anděl Karel Kryl

  C       Ami            C         G7
Z rozmlácenýho kostela v krabici s kusem mýdla
C       Ami            C      G7      C
přinesl jsem si anděla, polámali mu křídla,
         Ami           C           G7
díval se na mě oddaně, já měl jsem trochu trému,
C          Ami             C         G7    C
tak vtiskl jsem mu do dlaně lahvičku od parfému.

   C        Ami             C             G7
R: A proto, prosím, věř mi, chtěl jsem ho žádat,
   C      Ami         C      G7
   aby mi mezi dveřmi pomohl hádat,
   C         Ami G7    C            Ami G7     C
   co mě čeká    a nemine, co mě čeká    a nemine.

Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice,
a tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.